Někdo si může říct, pod dojmem románů z první republiky a Rakouska-Uherska, podobně, jak se to kdysi tvrdívalo, že sex je zábavou chudých. Znamenalo to kdysi to, že zatímco páni si užívají divadel, plesů, zábav, varieté a bůhvíčeho, chudí lidé mají doma, jak se setmí, jedinou zábavu a tou je sexuální aktivita.  Tato zábava také byla často dávána  do souvislostí s větším počtem dětí u chudých lidí. Prezervativy se tehdy používat nesměly, stejně jako nyní, pokud je člověk věřící, a zejména katolík. Pak se není čemu divit, že lidí je na světě už sedm miliard.

Bavit, nebo nebavit?

Má se tedy chudý člověk bavit nebo nebavit? I dnes je ta otázka na mnoha místech zeměkoule aktuální. Bohaté státy a zejména bohatí lidé ve všech zemích světa v tom mají již dávno jasno. Ať si chudí souloží jak chtějí, ale ať nedělají další chudé děti. Z toho rezultuje, že by si chudí měli kupovat Kondomy , které vyrábějí ti bohatí, aby ty bohaté neobtěžovali nárůstem populace.